Miki s Kanadou vyhrál Světový pohár, když ve finále zdolal Hellhouse!

Miki s Kanadou vyhrál Světový pohár, když ve finále zdolal Hellhouse!

Hokejisté Kanady zvítězili v 8.ročníku Světového poháru, pro kolébku hokeje je to vůbec první triumf v této soutěži, zapříčinil se o něj Miki, který vyhrál ve všech šesti zápasech při skóre 34:15 a ani jednou tak nepoznal hořkost porážky. Kanadský tým tak navázal na titul mistrů světa a poslední dvě velké mezinárodní akce tak patřily právě jemu. Věřte, nevěřte ale tohle je vůbec první triumf hráče Mikiho v historii Skamik Ligy!

nhl2009-2014-03-01-14-42-30-41

Do finále se Miki dostal přes Rapíra, který s týmem Švédska obhajoval titul z předešlého 7.ročníku, a přestože byl favoritem právě druhý jmenovaný a jeho touha po obhajobě byla značná, nepodařilo se mu na Mikiho najít recept a semifinále tak bylo nad jeho síly, když Mikimu podlehl 2:3. Také druhé semifinále bylo velmi vyrovnané a napínavé do poslední sirény. A i v něm došlo ke zkratu favorita, což sám Hellhouse připustil. Bořek se s českým týmem rval co to šlo, na ruský výběr pod vedením Hellhouse to však nakonec nestačilo a po výsledku 5:6 se mohl z postupu do finále radovat o dost šťastnější Hellhouse.

Ve finále se však projevila větší houževnatost na straně Mikiho, který opravdu hodně toužil po zisku Světového poháru a v obou finálových zápasech zvítězil právě on. V prvním zápase zvítězila Kanada 7:5 a ve druhém pak vítězství z prvního zápasu potvrdila poměrně hladkým vítězstvím 3:0. Kanada a také Miki se tak poprvé těší z vítězství v tomto prestižním turnaji turnajů!

nhl2009-2014-03-01-14-50-07-43

Mikiho pohled na jeho první triumf ve Skamik Lize:
Tak ze začátku by jsem chtěl poděkovat prezidentovi Skamik ligy (Skamikovi), že mi umožnil hrát za takový tým jako je Kanada. Něměl jsem příliš vysoké cíle, protože z mé skupiny mohl postoupit prakticky každý hráč. Skupina byla nesmírně vyrovnaná (Miki, Bořek, Elajt, Steve). Hned po úvodním vítězství s Bořkem jsem si ale uvědomil, že mám na víc, než se jen zúčastnit. Po třech zápasech jsem měl na kontě 6 bodů, což mě překvapilo a zároveň dost potěšilo. V semifinále na mě čekal silný Rapír, u kterého jsem si byl vědom toho, kdo je favoritem, na zápas jsem se důkladně připravil, bylo mi jasné, že musím hrát ze zabezpečené obrany a čekat na šance. Se štěstím se mi podařilo dát dva góly v oslabení a pak už jsem Rapírovi moc příležitostí nedal a i když jsem měl mnohdy velké štěstí, tak mě tento skalp Rapíra hodně potěšil a vážím si jej. Ve finále se střetli dva nováčci, ale věřil jsem si. V prvním zápase to byla velká přetahovaná, šlo o gólovou přestřelku, nakonec jsem však dvěma slepenými góly rozhodl a soupeř už naštěstí nestačil zareagovat. V druhém finále jsem si řekl, že musím hrát znovu dobře zezadu a dát co nejrychleji gól, což se podařilo a díky dobrému výkonu vzadu, se mi podařilo udržet čisté konto. Tento titul mě velmi těší a jsem za něj rád. Vyhrál zlato po tak dlouhé době a doufám, že na podobné výkony navážu i v dalších soutěžích.

Napsat komentář